Lepek je nejznámější lektin

Alergie na lepek se může projevovat velmi pozvolně a nenápadně, a nebo také vůbec. Proto ji spousta z nás těžko rozpozná a neřeší. Navíc, jsem toho názoru, že ani nemusím být „oficiálně“ alergický, aby mi lepek v těle permanentně způsoboval pěknou paseku.

Lepek je rostlinná bílkovina přirozeně se vyskytující v mnohých nejběžnějších plodinách, viz lepek v obilovinách. Tím, že se ale zdaleka nevyskytuje pouze v pšenici, je záběr potenciálně problematických potravin celkem široký. Mimo téměř všechny druhy pečiva sem patří také třeba těstoviny, sušenky a vločky, ale také uzeniny nebo dokonce kečup a hořčice.

Jak zjistím, jestli mi lepek vůbec způsobuje nějaké komplikace ? Zvolil jsem metodu úplného vyřazení a postupného zapojování. Nejdřív jsem tedy lepek (lze použít i pro další plošně zastoupené složky) úplně vyřadil. Chce to aspoň na dva týdny. No a pak jsem jsem zase začal zkoušet. Chleba, vločky, knedlíčky… a pozoroval energii, spánek, náladu, váhu, pocit hladu… sebe. V současnosti si takové potraviny dopřávám jednou za týden, dva. Na konec je celkem jedno, kde se co píše… Jedinou otázkou i odpovědí zůstává „A co na to já, co na to moje tělo?“

Když jsem se dočetl, že lepek je vlastně jen nejznámější lektin, začalo být jasné, že lepek není zdaleka jediným viníkem. Celá problematika je mnohem obsáhlejší a teorie i na roli lepku vrhla širší světlo.